Děti v kuchyni? Pohroma nebo spolupráce?

8.3. 2020Michaela1777x0

Ve chvíli, kdy k nám do rodiny přibyly děti, začala jsem trochu bojovat s několika výzvami. Chvíli mi trvalo, než jsem se s tím vyrovnala. Někdy to byly nervy, ale nakonec jsem řešení našla.

Za prvé nedostatek kontinuálního času

Známe to všichni, den má jen 24 hodin. Ale tohle není o nedostatku času obecně, ačkoli i to samozřejmě pociťujeme. S dětmi je to spíše o nedostatku kontinuálního času.

Když jsme byli jen dva, prostě jsem si v jeden moment řekla, že jdu péct, a pak jsem v kuchyni v klidu strávila hodinku času bez vyrušování.

Tomu byl s dětmi najednou konec.

Slyšíš to taky?

Mami, já chci pití. Mami, pojď si se mnou hrát. Mami, brácha mě zase tahá za vlasy? Mami, já ti chci pomoct.

To moc klidu na práci nepřidá. Dost často jsem pak v záchvatu nervozity začala celý proces tvorby urychlovat.

Asi si dokážeš představit, že výsledek pak nestál za nic. Ještě štěstí, že jsem to kolikrát mohla svést na děti. Dnes se to moc nepovedlo, co? No to víš, ony mi u toho asistovaly děti.

Za druhé malí pomocníčci

Jééé, co to děláš? Ty budeš něco péct? A můžu ti pomoct? Ach jooo, říkám si. Tak to zase bude akce.

Mouka všude na zemi, na lince, ve vlasech.

Hlídat, aby nikdo nespadl z linky nebo ze židle, a do toho vážit, kolik tam teda mám dát toho cukru.

A teď nevím, zda už jsem tam dala prášek do pečiva.

Ne, opravdu nechci, abys mi pomáhala třídit bílek a žloutek. (Došla vajíčka.)

A ty koláčky by nemusely vypadat jako hora Říp.

Část těsta skončí v bříšku malých špuntů.

A ta kresba na zdi, to jsou povidla?

A je přede mnou opět dilema. Mám je nechat mi pomáhat? Což ovšem znamená, že výsledek nebude tak perfektní, jak si představuji. Vím přece, že bych to, co udělají, po nich neměla opravovat. A ten perfekcionista ve mně mi nedá. Asi vše za jejich zády předělám, než to dám péct do trouby. Nebo by možná bylo lepší, kdyby mi nepomáhaly?

Takže najednou stojíš před další situací, kterou je třeba vyřešit – spoluautorství tvých koláčků nebo dortu.

A pak jsem si vybudovala systém.

O ten se s vámi zde podělíme na těchto stránkách. Dětem dopřávám krátké aktivity ve formě EduTapas a peču si v klidu.

Když je do celého procesu zapojuji, mám pro ně přichystané adekvátní recepty.

Obě varianty mě tak od té doby těší.

A co vy a vaše děti? Podělte se s námi v komentářích.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.